Jdi na obsah Jdi na menu
 


9. 4. 2013

Oficiální stanovisko sdružení Čeklus k prohlášení ČKA

 
Jménem sdružení Český klusácký spolek musíme zásadním způsobem odmítnout prohlášení ČKA a v něm obsažená nařčení vůči Čeklusu, potažmo některým jejím členům, které na svých webových stránkách zveřejnila ČKA.
Jediná pravdivá a nepřekroucená informace v prohlášení je skutečnost, že se ČKA nachází v historicky největší krizi. Vedení ČKA nevynechá v posledních letech jedinou příležitost, aby naprosto bez skrupulí obvinilo kohokoliv, kdo by ho zbavil zodpovědnosti za neschopnost či důsledky neregulérních praktik. Na základě probíhajících jednání a jejich výstupů lze velmi snadno doložit záměr směřující ze strany ČKA k tomuto cílenému obvinění.
Členové ČKA se posledních několik let plně v souladu se stanovenýmipostupy marně domáhali svých práv, která jim zaručují Stanovy ČKA a Dostihový řád. Není tedy divu, že se v návaznosti na nevstřícný a odmítavý postoj cokoliv řešit ze strany vedení ČKA její členové obrátili se žádostí o pomoc k nadřízenému orgánu, kterým je MZE. Proti výrazu „udávání“ se v této souvislosti důrazně ohrazujeme, není na místě nehledě k oprávněnosti tohoto tvrzení, neboť ČKA soustavně ignorovala veškeré žádosti svých členů a pokusy o komunikaci. Řešení přitom bylo velmi jednoduché – odstranit zmíněné nedostatky a respektovat legislativní normy. Vznesené požadavky však ČKA neřešila, nýbrž obcházela a zaváděla neúnosné alternativy, čímž celý problém jen vyhrotila do současných rozměrů.
Klasickým příkladem je zmíněné řešení problematiky importovaných koní. Vstupem České republiky do Evropské unie se pohled na koně narozené na území členských zemí zásadně změnil a bezbariérové zařazení těchto koní do provozu v ČR je naprosto logické. Před mnoha lety zavedený vynucený zisk se tak stal přežitkem, který vedení ČKA odmítlo přes veškerou snahu odstranit. Po urgenci MZE tento vynucený zisk ČKA vymazala, avšak snad z principu potrestala potenciální majitele importovaných koní nesmyslným poplatkem. Kdo ČKA k těmto restrikcím nutil, že je dává za vinu nejmenované "skupince členů"? Nikdo, byla to iniciativa představitelů ČKA a přehmat s fatálními dopady.
Příkladem nerovného zacházení s jednotlivými členy ze strany ČKA je vyrovnávání finančních závazků vůči nim a s ním spojený návrh na insolvenci. Jak je možné, že v důsledku osobních averzí pozastavila některým členům výplatu stejných titulů, které jiným byly vyplaceny? Nejsou si snad všichni rovni? Řešení má ve svých rukou sama ČKA a je velmi prozaické - nechť vyrovná své závazky a bude mít záhy po problému. Na okraj jen upřesňujeme, že insolvenční řízení je záležitostí privátní, nikoliv organizované občanským sdružením Čeklus a ČKA se svým vyjádřením pohybuje na velmi tenkém ledě.
To se vztahuje rovněž na nařčení z falešného jednání a příslibů. Čeklus udělal základní chybu v tom, že chtěl na sebe převzít závazky ČKA, co se pořádání dostihů týká, resp.garance výkonnostních zkoušek klusáka. Čeklus se mylně domníval, že zájem na regulérní sezóně bude mít také ČKA, ta ale zaujala od samotného začátku přes veřejně prezentované sliby zákulisně odmítavý postoj. Na základě nesolidního jednání ze strany ČKA byl Čeklus nucen vzít svůj návrh zpět a přehodnotit ho. Zájem pořádat dostihy Čeklus stále má, bude však zvažovat i jiné alternativy. V souvislosti s pořádáním dostihů Čeklus nechápe narážku na vlastnictví soukromé dostihové dráhy a jejího využití, neboť v dráze problém není a ČKA jen odvádí pozornost nepříslušným směrem.
V jedné ze svých připomínek vedení ČKA argumentovalo tím, že musí hájit zájmy svých členů. Nezbývá než se zeptat: proč to tedy nedělá? Proč vedení ČKA stále vymýšlí zástupné problémy a vinu za ty skutečné, jimi způsobené hází na druhé?
Pokud ČKA nezmění přístup a vedení, členové Čeklusu nepodniknou žádné kroky v její prospěch.